Dne 9. června v češtině a 10. června v esperantu byla v našem muzeu slavnostně zahájena nová celoroční výstava „Člověk proti Babylonu“. Výstava je věnována 100. výročí úmrtí iniciátora mezinárodního jazyka esperanto, určeného pro usnadnění mezinárodní komunikace mezi lidmi různých národů, dr. Ludvíka Lazara Zamenhofa, který je letos na oficiálním seznamu výročí UNESCO, ale i dalším průkopníkům myšlenky spravedlivé komunikace a porozumění mezi lidmi.Název výstavy byl převzat z českého překladu životopisu L.L.Zamenhofa od Reného Centassiho a Henriho Massona. Kniha původně vyšla ve francouzštině, poté byla přeložena do esperanta a z něho byla Jindřiškou Drahotovou přeložena a vydána v češtině.
Těmi hlavními průkopníky esperanta v českých zemích, kterým je v tematické části kromě dr. Zamenhofa věnována pozornost, jsou zejména polyglot František Vladimír Lorenc
(1872–1957), který jako 18letý chudý student vydal v r. 1890 v Pardubicích z vlastních prostředků první učebnici esperanta pro Čechy. O tři roky později emigroval do Brazílie, kde žil až do své smrti. Druhou významnou osobností je pedagog Theodor Čejka z Bystřice pod Hostýnem, autor prvních učebnic, slovníků a vydavatel prvních časopisů na českém území. Zmíněné tři osobnosti jsou představeny nejen na životopisných panelech, ale i ve vitrínách s knihami a sběratelskými předměty i v doplňkových šanonech s bližšími informacemi.
L.L.Zamenhof se zabýval tvorbou jazyka od raných studentských let a první učebnici vydal v 27 letech; Fr. Lorenc vydal první učebnici jako 18letý a Theodor Čejka napsal se svými kolegy a vydal první učebnici ve 22 letech
Spomenuti jsou i někteří další esperantisté ze sedmičkou v datu narození, např. herec Karel Höger či spisovatel František Kožík, kteří ve 30. a 40. letech působili v esperantském vysílání Verda Stacio v Československém rozhlase, či bibliofil, grafik a sběratel Dolfa Bartošík, působící za války v čs. armádě v Anglii.
Byla aktualizována i všeobecná část výstavy, která nově přináší přehledný úvod do gramatiky i slovní zásoby esperanta, informuje názorně o specificích a výhodách cestování s esperantem či o novinkách uplatnění esperanta na internetu a představuje i novou knižní expozici ze všech žánrů. Mezi novinkami letošního roku jsou uvedeny i titulky k divadelní hře Járy Cimrmana „Dobytí Severního pólu“. Ve zvláštní vitríně jsou představeni někteří zajímaví hosté z ČR i zahraničí, kteří do Muzea esperanta zavítali.
ukázka ze začátku 1. panelu nově přepracované všeobecné výstavy
Výstava byla podpořena z grantového programu Pardubického kraje a v jeho rámci nese podtitul „Pardubice – kolébka esperanta v českých zemích“. Kromě představení života a díla Františka Lorence, v Čechách zapomenutého génia a znalce stovky jazyků, výstava přináší i zajímavosti o historii i současnosti esperanta v Pardubickém kraji.
Např. Klub přátel esperanta ve Svitavách představuje fotografie ze své bohaté činnosti i své zahraniční kontakty po celém světě, např. i v Japonsku, Číně, Jižní Korei či Austrálii. Prezentuje se zde i mozaikář Petr Diblík, který se díky svému koníčku dostal až do České knihy rekordů, a Dagmar Martinková s ukázkami ze své umělecké tvorby (drátkování a keramika). V dalších částech výstavě informuje i o propagaci Pardubického kraje v zahraničí prostřednictvím esperanta, např. formou více než 600 článků v esperantské Wikipedii, vydaných prospektů či nadabovaných turistických filmů. Na své si přijdou i sběratelé současných i historických pohlednic a dalších artefaktů.
Návštěvníci se mohou seznámit i s některými výsledky detektivního historického pátrání, např. po stopách prvních míst spojených s esperantem v Praze, po identitě záhadné půvabné šlechtičny, či některých některých korespondentů ze zahraničí Petra Eduarda Skály z Horažďovic z l. 1908–1913. Mezi zajímavými osobnostmi, s nimiž si tehdy dopisoval, je mj. i tehdy 15letý princ Albert, pozdější král Jiří VI a otec britské královny Alžběty II.
Vernisáž byla doplněna bohatým doprovodným programem. V pátek v češtině, resp. slovenštině a v sobotu v esperantu proběhly přednášky Petra Chrdleho František Lorenc – v Čechách zapomenutý génius a přednáška a promítání cestovatele Jána Vajse o Nepálu (pod odkazy se skrývají kompletní videozáznamy). Do programu Muzejní noci se zapojili nejen členové místního klubu, ale i amatérský herec Jan Řepa z Netolic v roli dr. Zamenhofa doprovázený Dagmar Martinkovou z místního klubu v roli jeho manželky Kláry. V pozdněvečerní verzi pro dospělé dr. Zamenhof vyprávěl i verzi o tom, že i v případě esperanta „za vše může Jára da Cimrman“ …
Sobotní vernisáž byla zahájena čtením výběru z množství pozdravných dopisů od institucí i významných jednotlivců z celého světa – z Německa, Itálie, Nizozemí, Kanady, Indie, Brazílie, Urugvaje, Austrálie a dalších zemí. Po seznámení s koncepcí a zajímavostmi výstavy (kurátorka Pavla Dvořákováú) zazněl příspěvek o Posledních dnech dr. Zamenhofa (Miroslav Malovec), Laša Čachunašvili z Gruzie, dobrovolník u E@I, představil nový web ZAMENHOF.INFO. nedávno přeložený Petgrem Diblíkem do češtiny. Bernhard Tuider, vedoucí Esperantského muzea a Sbírky plánových jazyků ve Vídni prezentoval výsledky digitalizační činnosti muze aa zpřístupnění díla L.L.Zamenhofa.
Na zahájení odpoledního programu byl promítnut zbrusu nový krátký film „Město Pardubice se představuje“ v dabingu Pavola Kaščáka. Po přednášce Petra Chrdleho „František Lorenc – v Čechách zapomenutý génius“ proběhl křest životopisu o Františku Lorencovi od prof. Novobilského Novobilského (emeritního rektoru University J.E.Purkyně v Ústí n.L.). Knihu vydalo nakladatelství KAVA-PECH v české i esperantské verzi, jehož kmotry byli překladatelka Margit Turková a čestný host 92letý Martin Stuppnig z Rakouska. Následovala přednáška a promoítání Jána Vajse o Nepálu, tentokrát v esperantu.
Sobotní večer byl zakončen úspěšným koncertem skupiny NO PROBLEM KOSTELEC NA HANÉ, zpívající písně zejména z repertoáru Spirituál kvintetu, a to jak v češtině, tak i v esperantu.
Na závěr koncertu se uskutečnil křest druhého CD skupiny v esperantu, jehož kmotrou se stala ředitelka Městského muzea a galerie ve Svitavách Blanka Čuhelová.
Výběr fotografií z výstavy, Muzejní noci i vernisáže naleznete v naší FOTOGALERII.
Výstava je koncipována nejen pro esperantisty, ale pro širokou veřejnost a popisky jsou vedeny dvojjazyčně.
Je přístupná celoročně, vstupenky v hodnotě 10,– Kč lze získat v pokladně protější budovy Městského muzea a galerie (v úterý až pátek 9–12 a 13–16 hod) nebo v čajovně „Krásná chvíle“ (úterý až neděle 15–21 hod), která sídlí v Ottendorferově domě v sousední místnosti muzea.
Zájemci o komentovanou prohlídku či o setkání s místními esperantisty se mohou dopředu objednat na adrese muzeum@esperanto.cz či na tel. 604377616 (vedoucí muzea ing. Libuše Dvořáková).
Podrobnější popis výstavy i programu vernisáže v esperantu si můžete přečíst zde.
Kontakt a bližší informace: kurátorka výstavy
PhDr. Pavla Dvořáková pavla.dvorakova@esperanto.cz
TĚŠÍME SE NA VAŠI NÁVŠTĚVU!