Klub přátel esperanta ve Svitavách

Jak se již stalo v Klubu přátel esperanta ve Svitavách tradicí, i toto léto jsme vyrazili na tentokrát pětidenní poznávací výlet. Opět do hor. Ale tentokrát to nebyly Orlické hory, které máme již docela prochozené a naposledy jsme tam byli koncem května na víkendovém teambuildingu s pedagogy a zaměstnanci Základní školy Svitavy, Riegrova, ale demokratickým hlasováním v klubu jsme si vybrali pro nás většinou málo známou Šumavu.

V procesu přípravy bylo opět třeba zajistit včas slušné ubytování pro 14 členů klubu, samozřejmě s bazénem, připravit program a vše předem domluvit. Zvládli jsme to a již na výroční schůzi začátkem roku bylo vše připraveno a schváleno. Začátek letních prázdnin se rychle blížil a bylo 30.6. ráno a mohli jsme vyrazit. Cíl – obec Nezdice v dobrém dojezdové vzdálenosti od Sušic. Cesta byla docela dlouhá, ale když je člověk mladý, dají se ty stovky km cesty dobře zvládnout.

Cesta tam samozřejmě se zajímavými zastávkami – zřícenina hradu Orlík u Humpolce, rozhledna u pivovaru v Humpolci, občas zastávka na doplnění tekutin a kalorií a navečer jsme byli v penzionu. Ubytování a bazén a relax….. A super „hospodský kvíz“, který připravil Honza Richtr s Janou Moláčkovou.

Nechci zde rozepisovat kdy a co všechno jsme viděli, ale Šumava byla krásná, s hromadou pro nás neznámého, Nezdice byly naším centrem a hvězdicové výlety do okolí umožnili poznat nádherná místa. První den po příjezdu jsme si prohlédli hrad Velhartice a vydrápali se na rozhlednu Svatobor, prohlédli si Sušici a hrad Rabí, druhý den jsme vyrazili na Klostermannovu stezku a došli na Klostermannovu rozhlednu, prohlédli si lyžařský areál Zadov s vyhlídkovým skokanským můstkem, prošli si Modravu, Kvildu, podívali se na Jezerní slať, Čeňkovu pilu na soutoku Křemelné a Vydry…. A večer povídání a společenské hry a bazén. Hlavním cílem dalšího dne byl hrad Kašperk se zajímavým výkladem průvodce, blízký Pustý hrádek a Kašperské hory. Zastavili jsme se i na Dobré vodě s muzeem Šimona Adlera a kostelem sv. Vintíře. A už se blížil večer, tak zase na penzion, grilování společenské hry, povídání, bazén…. A pořádně se vyspat na další den – den návratu. A už tu byla sobota a vyrazili jsme zpět k domovu. Cestou jsme si udělali hezky dlouhou zastávku v Písku a určitě to stálo za to. Tolik památek a pískové sochy u starého mostu, nádhera! Část členů klubu to domů vzala jinudy – přes Telč a rozhodně i tam bylo na co koukat. Večer jsme už všichni byli zase doma a neděle byla na relaxaci. Shodli jsme se na tom, že poznávací výlet na Šumavu byl nádherný a hned na první schůzce v září začneme plánovat, kam vyrazíme příští rok.

Za klub přátel esperanta ve Svitavách M. Sýkora