Nejpozději do 15. září máte možnost navštívit současnou pozoruhodnou tematickou výstavu v našem muzeu. Ta představuje mezinárodní společenství příznivců rovnoprávné mezinárodní jazykové komunikace tentokrát z pohledu jejich umělecké tvořivosti. Na výstavě se vám představí esperantisté-umělci profesionálové i amatéři z celkem 4 kontinentů.Mezi exponáty se sešla pestrá škála děl, od klasických obrazů , kreseb a uměleckých fotografií až po různé podoby užitého umění (sklo, keramika, patchwork, drátkování, enkaustika, háčkované ozdoby, šperky, marcipánové figurky, dorty, malba na hedvábí i oděvní modely). Přispěvateli originálů jsou především členové Českého esperantského svazu z celé republiky (S. Krajíček – Praha, M. Kosnarová – Pardubice, M.Tomečková – České Budějovice, M. Kráčmarová – Hořice, P. Chrdle – Dobřichovice, P. a E. Dvořákovy -Písek, účastníci seminářů ve Skokovech pod vedením výtvarnice E. Pánkové z Jablonce n.N.) či svitavského Klubu přátel esperanta (např. majitel uměleckého atelieru v Poličce pan Vladimír Gracias). Někteří se věnují této činnosti amatérsky, jiní i jako profesionálové. Např. figurky a dorty cukrářky ing. arch. Anny Vyšinkové z Vracova jsou již mnoha svitavským dětem a jejich rodičům známy z adventních Marcipánových vánoc, které se od r. 2008 v muzeu pravidelně konají.
Na výstavních panelech se mimo to návštěvníci mohou setkat s tvorbou českých i zahraničních umělců, kteří jsou či byli zároveň esperantisty. Jsou mezi nimi mj. mezinárodně uznávaní výtvarníci sklář a medailér Jiří Harcuba a šperkař Karel Bartošík, dosud žijící ve Velké Británii, zaměřený zejména na tvorbu originálních stříbrných miniatur, či na Vysočině nyní žijící známý ilustrátor Pavel Rak, který již měl v Muzeu esperanta samostatnou výstavu kresleného humoru. Ze zahraničních umělců jsou to např. národní umělec Martin Benka, považovaný za zakladatele slovenského moderního malířství, Ludovic Rodo Pissarro, syn slavného impresionistického malíře Camilla Pissarra či britský portrétista Felix Moscheles (který byl synem skladatele Ignaze Moschelese a kmotřencem Felixe Mendelssohna-Bartholdyho). Mezi aktivní přátele a podporovatele myšlenky esperanta patří i renomovaný český ilustrátor a malíř Věroslav Bergr, který není ve Svitavách neznámý, neboť se zde představil na autorské výstavě v Městském muzeu a galerii v r. 2002. Ten mj. ilustroval sbírky básní své manželky Zdenky, které v překladu J. Kroluppera do esperanta vyšly v nedalekém nakladatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí.
Členové Muzejní skupiny ČES rovněž využili svých osobních kontaktů v zahraničí a představili zde např. obrazy Ho Songa z Jižní Koreje, který vyučuje kreslení na vysoké technické škole, či Josého Leite de Oliveira Jr., docenta na univerzitě v Cearao v Brazílii, který mj. publikuje studie o vztahu mezi literaturou a výtvarným uměním. Můžete zde zhlédnout i počítačově upravené fotografie svitavských památek do podoby nezvyklých obrazů, které vytvořila autorka celé výstavy Pavla Dvořáková z Písku.
Publikace v knižních vitrínách dokumentují stručně oblast poezie a dramatu a představují esperanto jako živý, stále se vyvíjející a přes svou snadnou naučitelnost výrazově bohatý jazyk, který zprostředkuje v překladech nejen díla různých, i minoritních národů, ale má i svou vlastní původní literaturu.
Rozsahem představených technik a zejména mezinárodním zastoupením umělců (celkem ze 13 zemí 4 kontinentů, nepočítaje v to autory knižních publikací) tato výstava patří určitě mezi unikátně koncipované. Můžete se zde seznámit i s některými profesionálními herci, básníky či hudebními skladateli, kteří esperantem hovořili. K nim patří mj. tvůrce tzv. pražské kytarové školy profesor Štěpán Urban, od jehož narození letos uplyne sto let, či jeden z největších amerických skladatelů 20. století a předchůdce hudby New Age Lou Harrison. Expozice byla zahájena 8. června v rámci Muzejní noci a ve dvou programových blocích zde pro doplnění vizuálních děl zazněla i poezie, hudba a krátké filmy v esperantu. V rámci večerního programu v Ottendorferově domě mohli návštěvníci zhlédnout v prostorách muzea dokonce i kankán.
Výstava je přístupná v otvírací době sousední čajovny (v době od 16 do 22 hod., klíče můžete žádat u obsluhy), od 9 do 12 a od 13–16h (mimo pondělí, o víkendech pouze odpoledne) si můžete vstupenku za symbolických 10,– Kč zakoupit v pokladně sousedního Městského muzea a galerie. Pokud se výstavu rozhodnete navštívit i se svými ratolestmi, mohou se zde zabavit kreslením různých zvířátek či figurek podle názorných návodů. Doufáme, že každý návštěvník zde nalezne něco, co ho zaujme a co mu případně poskytne inspiraci a povzbuzení pro realizaci jeho vlastní umělecké tvořivosti.
text a foto Pavla Dvořáková