V srpnu 2009 ožilo muzeum celotýdenní akcí EKOTUR – tradičním mezinárodním esperantským setkáním, pořádaným pokaždé v jiném místě České republiky. Doprovodnou fotogalerii k článku můžete zhlédnout zde.
Tentokrát se do Svitav zájemci o pěší a cykloturistiku a ekologii sjeli nejen z celé ČR, ale i z Německa, Francie, Belgie a dokonce i Kanady. Každý den byl připraven zajímavý výlet do oblasti Českomoravského pomezí. Po seznámení se Svitavami v doprovodu místího historika byly připraveny trasy vedoucí do Litomyšle, Poličky, na zámek Nové Hrady (neboli české Versailles), do Toulovcových maštalí, do muzea dýmek a etnografické expozice ve Proseči, do České Třebové a Kozlova, k pramenům řeky Svitavy a na další místa.
Večerní programy probíhající převážně v našem muzeu byly věnovány zajímavým přednáškám a prezentacím a následným diskusím na ekologická a ekoturistická témata.
Organizátor akce dr. Petr Chrdle přednesl úvodní přednášku k oběma tématům ( i z hlediska odborné terminologie v esperantu) a představil zajímavá místa v národním parku Šumava. Dr. Pavla Dvořáková z Písku prezentovala na konkrétních příkladech význam esperantské Wikipedie pokud jde o prezentaci České republiky z hlediska významných ekoturistických lokalit. Nejvzdálenější účastník akce, Norman Fleury z Botanického ústavu v kanadském Montrealu, zajímavě přednášel v esperantu nejen o problematice celosvětového odlesňování, ale i např. o jedlých květech a květinách, Wolfgang Westermayer z německého Freiburgu, představitel Esperantského svazu zelených, seznámil posluchače s negativními důsledky existence plastů v řekách a mořích a Ing. Margit Turková z Obořiště vyprávěla o svých zážitcích z přírodních rezervací v severovýchodním Polsku.
Celý přednáškový a diskusní program probíhal,jak je na esperantských akcích běžné, bezprostředně a živě, bez potřeby překladatelů a tlumočníků, a umožňoval přímé sdílení osobních názorů a zážitků k daným tématům. Zejména zahraniční účastníci odjížděli plni krásných dojmů z výletů v Českomoravském pomezí a někteří vyjádřili své přání se sem opět někdy vrátit společně se svými přáteli či rodinou.
- padv-