Obdobná muzea jako je to naše existují i v některých dalších zemích. Týden po Mezinárodním dni muzeí, 24.května 2014, nás poctil svou návštěvou mag. Bernhard Tuider z Vídně, zástupce nejstaršího a největšího esperantského muzea na světě. Přijměte tam naše malé virtuální pozvání.
Bernhard Tuider a Libuše Dvořáková u esperantského pomníčku ve Svitavách
Vídeňské muzeum založil Hofrat Hugo Steiner již v r. 1927 a již od následujícího roku až doposud funguje jako nezávislá sbírka začleněná do struktur Rakouské národní knihovny. Současný oficiální název instituce je Muzeum esperanta a sbírka plánových jazyků. Funguje zároveň jako muzeum, knihovna, dokumentační centrum i archív. V současné době má zpracováno cca 45 000 knihovních jednotek (knih, časopisů a dalších dokumentů, počítáno bez multiplikátů). Jejich soupis můžete nalézt v digitálním katalogu **TROVANTO **.
Muzeum rovněž vlastní sbírku 22 000 fotografií, z nich více než polovina je již zdigitalizována a zpřístupněna na webu Bildarchiv Austria.
Od r. 2007 se muzeum podílí na rozsáhlém skenovacím projektu Rakouské národní knihovny – v jeho rámci v první fázi postupně digitalizuje nejstarší knihy a brožury o esperantu vyšlé od r. 1887 do r. 1903 a staré časopisy a zpřístupňuje bezplatně jejich obsah na webu.
Můžete navštívit
V něm můžete nalézt mj. i časopisy dříve vycházející na území dnešní ČR: Bohema esperantisto (1902–1912) a Časopis českých esperantistů (1908–1914). Jednotlivá čísla si lze číst online i stáhnout do počítače.
Projekt počítá s digitalizací materiálů až do r. 1945. Muzeum má rovněž své vydatelské oddělení a pořádá ve svých prostorách nejen skupinové exkurze, ale i rychlokurzy esperanta a různé odborné semináře. Tradičních Zamenhofových oslav, které vídeňské muzeum pořádá každoročně v polovině prosince, se aktivně zúčastňují i (zejména brněnští) členové ČES.
Od roku 2005 je Oddělení pro plánové jazyky a Esperantské muzeum umístěno ve vídeňském barokním paláci Palais Mollard-Clary, na pěší zóně v ulici Herrengasse č. 9 poblíž Hofburgu (viz MAPA).
Ve stejné budově máte možnost v ceně jedné vstupenky (dospělí 4 €, studenti do 27 let 3 €, senioři 3,50 €) navštívit i originální muzea papyrů a historických globů. Muzea jsou otevřena o letních prázdninách v pondělí (!) až pátek od 9 do 13 hodin, od září do června v pondělí až středu od 9 do 16 hod, ve čtvrtek od 12 do 19 hod. a v pátek od 9 do 13 hod.
Esperantské muzeum vám může kromě klasických exponátů a studijní knihovny nabídnout i dva zajímavé filmy (v několika jazykových mutacích) a 4 moderní interaktivní panely plné informací, zpracovaných živou hravou formou (nejen o esperantu, ale i o dalších plánových jazycích – ve sbírkách muzea jsou soustředěny materiály o více než 500 projektech).
Součinnost mezi naším a vídeňským muzeem trvá od našeho prvopočátku. Bývalý ředitel muzea Herbert Meyer se osobně zúčastnil slavnostního otevření našeho muzea v r. 2008 a předseda Českého esperantského svazu ing. Vladimír Dvořák se s H.Meyerem setkal ve Vídni (v rámci své osobní cesty) a jednal o další spolupráci v květnu 2013. Při této příležitosti přivezl do Vídně i různé turistické materiály o Svitavách a okolním regionu (viz foto). Obě instituce jsou v trvalém korespondenčním kontaktu a uskutečňují vzájemnou výměnu informací i materiálů.
Bernhard Tuider, který nyní Svitavy poctil svou návštěvou, pod odchodu p. Herberta Meyera do penze zastává funkci zástupce ředitele. Je mj. bývalým předsedou Rakouské esperantské federace a zúčastnil se konference ČES v Břeclavi v září 2012, kde bylo rovněž jednáno o možných formách kooperace.
Nejznámější muzea esperanta v zahraničí fungují např. v Polsku, Francii či Španělsku; to největší z nich v Číně bylo slavnostně otevřeno koncem loňského roku. O nich vám přineseme informaci v některém příštím příspěvku.
Pavla Dvořáková