Knihovna
Kalendář

Cesta z jazykového babylonu a bahá'í

26. května, v poslední den konání naší celoroční tematické výstavy nazvané „Duchovní tradice světa a esperanto“, se u nás v muzeu konala zajímavá přednáška pana Radka Holíka z Bahá'í společenství ČR. Že vám slovo „bahá'í“ mnoho neříká? Pak neváhejte a čtěte dále …

Esperanto jakožto jazyk je vnitřně spojeno s myšlenkami jeho iniciátora dr. Zamenhofa, formulovanými v koncepci tzv. HOMARANISMU (homaro = lidstvo). Ten je založen na absenci rasových, národnostních, třídních a jiných předsudků, na otevřevnosti, respektu a přátelskosti k druhým lidem a ochotě si navzájem pomáhat. Jinak ale není esperanto jako takové spojeno s žádnou závaznou politickou ideologií či náboženskou vírou, mezi jeho příznivci se nacházejí lidé z různých vrstev společnosti a rozmanitých vyznání či životních filozofií.

Víra bahá'í, která je u nás dosud málo známá, má s esperantem některé styčné body a rádi bychom ji těm, kteří na přednášce osobně nebyli, stručně představili.

Nejedná se o žádnou sektu, nýbrž o nejmladší samostatné nezávislé náboženství na světě, které je v tom nejlepším slova smyslu moderní, neboť má potenciál oslovit, inspirovat a podpořit současného člověka na jeho životní pouti. V současnosti Bahá’í společenství má kolem 6 miliónů stoupenců, kteří pocházejí z více než 2000 různých národů a etnických skupin a žijí ve 235 zemích a nezávislých teritoriích světa. Bahá’í Víra je druhým územně nejrozšířenějším náboženstvím světa.

Baháí věří, že existuje jediná láskyplná ve své plnosti nepoznatelná tvůrčí Podstata vesmíru, nazývaná různými jmény, mj. i Bůh. Ta se nám postupně zjevuje v rúzných časech a na různých místech skrze své posly. Bahá'u'lláh (1817–1892) je považován za nejsoučasnějšího z jejich řady (od Abraháma, Mojžíše, Buddhy, Krišny, Zoroastra, Krista až po Mohameda).

Jednotlivá náboženství se ve vnějších aspektech mohou lišit, ale jejich podstata , smysl a cíl zůstávají stále stejné.

Bahá’u'lláh (vlastním jménem Mírzá Husajn Alí  – Bahá’u'lláh je titul, znamenající „Sláva Boží”) se narodil v bohaté a vážené rodině v Teheránu a po vyhlášení svého poselství strávil 40 let v krutém a nespravedlivém vyhnanství a věznění. Jeho knihy tvoří základ bahá'í učení. Záměrně po sobě nezanechal svou podobiznu, aby se jeho osoba nestala předmětem kultu osobnosti.

Bahá'u'lláhova svatyně v Bahdží

_____________­________________________­_______________________

„Země je jediným domovem a lidstvo jeho obyvateli.“

Bahá'u'lláh

Klíčovým slovem víry bahá'í je JEDNOTA V ROZMANITOSTI.

Bahá'í věří, že:

•Smyslem života je poznat Boha a uctívat jej, získávat ctnostnou povahu,

zasazovat se o jednotu lidstva a přispívat k neustále se rozvíjející civilizaci

•Lidstvo bylo stvořeno jedním Bohem a je součástí jedné lidské rodiny

•Práce, která je vykonaná v duchu služby, je formou uctívání

PRINCIPY UČENÍ:

  • Jednota Boha, náboženství a lidstva
  • Odstranění všech forem předsudků
  • Odstranění extrémů bohatství a chudoby a duchovní řešení ekonomických problémů
  • Skutečná rovnost (nikoliv stejnost) mužů a žen
  • Harmonie vědy a náboženství jakou dvou doplňujících se systémů poznání.
  • Nezávislé hledání pravdy
  • Světový mír
  • Přijetí pomocného světového jazyka, univerzálního písma, měny a systému měr a vah.
  • Zajištění všeobecného vzdělání pro všechny

_____________­________________________­________________

tzv. Lotosový chrám v Novém Dillí

Bahá'í nemají kostely v pravém slova smyslu (i když existuje několik univerzálních tzv. domů uctívání, ale bez vnějších atributů víry a přístupných i stoupencům jiných náboženství) ani instituci kněží. Při duchovních setkáních se inspirují a používají i texty jiných duchovních směrů. Ve svém životě usilují o dosažení harmonie těla i ducha, vnitřního duchovního života i aktivní služby pro společnost a ve svém chování se řídí vysokými morálními principy. Vědomě se učí umění vzájemného naslouchání, založeném na respektu, a společného hledání pravdy a řešení problémů. Vyhýbají se materialismu, stranickému systému politických stran, alkoholu, drogám a hazardu.

Nejvyšší správní institucí společenství je demokraticky volený Světový dům spravedlnosti, sídlící v izraelské Haifě na hoře Karmel.

_____________­________________________­________________

„V ZAHRADĚ SVÉHO SRDCE NEPĚSTUJ NIC NEŽ RŮŽI LÁSKY“

Bahá'í texty jsou psány terminologií srozumitelnou pro současného člověka,

ale zároveň jsou prostoupeny bohatou orientální poetikou.

Ukázky některých modliteb naleznete např. zde.

_____________­________________________­______________________

Spojitost s esperantem je kromě bezpředsudečnosti a rovnoprávnost mezi lidmi i v důrazu na potřebu usnadnění mezinárodní jazykové komunikace. Z praktických důvodů sice baháí používají v mezinárodních kontaktech nejčastěji angličtinu, ale esperanto má podporu Světového domu spravedlnosti a řada baháí se ze zájmu esperanto učí.

V rámci esperantského hnutí o baháí víře informuje a její stoupence sdružuje Esperantská liga bahá'í (Bahaa Esperanto-Ligo) se sídlem v Německu.

V rámci výstavy byly v našem muzeu představeny kromě informačního panelu i publikace a brožury o baháí v esperantu, které jsou pro zájemce stále přístupné v naší muzejní knihovně.

přednášející pan Radek Holík před naším muzejním panelem o bahá'í

literatura bahá'í v naší muzejní expozici

Pokud se ohlédneme do historie, někteří z významných průkopníku víry bahá'í byli zároveň esperantisté – nejznámější z ních byla LIDJA ZAMENHOF (1906–1942), nejmladší dcera iniciátora esperanta dr. L.L.Zamenhofa. Americká novinářka a esperantistka MARTHA ROOT osobně seznámila s bahá'í vírou T.G. MASARYKA a E. BENEŠE – a na oba učení udělalo velký dojem.

„Jděte s těmito principy mezi diplomaty, do univerzit a škol, do náboženských společenství a také o nich pište. Světový mír mohou přinést jen a jen lidé“. (T. G. Masaryk)

„Bahá’í učení je jedním z velkých nástrojů pro konečné vítězství ducha a humanity“. (E. Beneš)

Nejznámějším českým esperantistou, který byl zároveň baháí (a pro svou víru byl v 50.letech i 3,5 roku vězněn a odsouzen k exekuci osobního majetku) byl pan Vuk ECHTNER, který se věnoval zejména práci mezi slabozrakými a nevidomými (mj. jedním z jeho esperantských žáků byl i skladatel Jaroslav JEŽEK).

V době komunistického režimu nemělo baháí společenství možnost se rozvíjet a vhodné podmínmky pro to u nás nastaly až po r. 1989. Více o současných aktivitách naleznete na stránkách Bahá'í společenství ČR a Bahá'í nakladatelství.

_____________­________________________­___________________

A JAKÁ JE CESTA Z JAZYKOVÉHO BABYLONU?

Určitě ne jednoduchá ani rychlá.

Rozmanitost jazyků je zdrojem velkého kulturního bohatství, ale zároveň i bariér a komplikací v mezinárodní komunikaci a zdrojem nerovnosti mezi příslušníky početně velkých a malých národů.

Zavedení (ať už jakéhokoliv) jednotného mezinárodního jazyka povinně a násilně by jistě nemělo dobré důsledky a uspokojivé řešení této otázky vzhledem k celkovému současnému stavu světa zřejmě v nejbližší době nenastane.

Učit se cizí jazyky je určitě užitečné a potřebné a esperanto je za 125 let své existence v praxi ověřenou cestou, jak přímé osobní kontakty mezi lidmi různých národů na rovnoprávné bázi usnadňovat a zprostředkovat. Tyto dvě cesty se vůbec nevylučují a mnoho esperantistů i stoupenců baháí jde oběma z nich zároveň. Je třeba si ale zároveň uvědomit, že společný jazyk je jen základním kamenem a předpokladem vzájemného sbližování a porozumění, ale nikoliv jeho zárukou. Pro ně je potřeba udělat ještě mnohem více, mj. stále pracovat i na svém duševním i duchovním růstu a zdokonalování se …

I když počet stoupenců esperanta i bahá'í činí řádově jen několik milionů, jejich přitažlivost tkví v pestrém teriotoriálním rozšíření a v kvalitě společenství, v němž člověk může na vlastní kůži zakoušet v duchu přátelství to, že je skutečně členem jedné jediné všelidské rodiny …

Pavla Dvořáková


  • zveřejněno 26. 6. 2012, což bylo před 6 lety
  • od té doby článek otevřelo 2340 čtenářů
  • stránku si můžete vytisknout